Druhy magnetů

Magnet je objekt, který ve svém okolí vytváří magnetické pole. Může mít formu permanentního magnetu nebo elektromagnetu. Magnety přitahují jiné magnety nebo magnetické materiály.

Permanentní magnety nepotřebují k vytváření magnetického pole žádnou vnější energii. Vyskytují se přirozeně v některých nerostech (magnetit) , ale dají se též vyrobit.

Elektromagnety potřebují k vytvoření magnetického pole elektrickou energii. Magnetická síla zde vzniká dočasně v důsledku průchodu elektrického proudu jádrem cívky z magneticky měkké oceli.

Permanentní magnety – vlastnosti a výroba

Magnety ze vzácných zemin - jsou to vysoce energetické magnety s velkým obsahem kovů ze vzácných zemin, jako například kobalt Co, samárium Sm a neodymum Nd.

Neodymové magnety - NdFeB

V součastnosti je to nejsilnější typ magnetu s vynikajícími magnetickými vlastnostmi, jako je remanence a energetická hustota. Neodymové magnety jsou dodávané jen v anizotropním provedení. Vyrábějí se spékáním (sintrováním) velmi jemně rozemletých substancí, neboť jejich přímé slévání není možné. Tyto magnety umožňují značnou miniaturizaci rozměrů, protože dosáhnou stejné přídržné síly při mnohem menších rozměrech, než např. feritové magnety nebo magnety Alnico. Maximální pracovní teplota u NdFeB byla původně jen 80 °C, ale díky moderním technologiím zvládají v současnosti neodymové magnety teplotu až 230 °C.

Samariové magnety - SmCo

Chemickou bázi těchto magnetů tvoří prvky samarium a kobalt.

Vyrábějí se spékáním (sintrováním) velmi jemně rozemletých substancí, neboť jejich přímé slévání není možné. Magnety SmCo jsou tvrdé a poměrně křehké a jsou magnetizovány výlučně v jednom směru. Magnety se vyrábějí v hotových tvarech, které lze mírně upravit broušením. Maximální pracovní teplota u SmCo je 250 °C až 350 °C.

Feritové magenty (Keramické magnety) - FeB

Feritové magnety jsou vůbec nejrozšířenější skupinou magnetů.

Vyrábí se z keramických oxidů (tzv. feritů). Konkrétně se jedná oxidy železa a bária nebo stroncia.  Z této směsi vzniká tzv. kalcinací za vysokých teplot komplexní hexaferit. Potom následuje mletí na jemný prášek a lisování do požadovaných tvarů. V závislosti na výrobním postupu vznikají slabší magnety izotropní (tzv. mokrou cestou) nebo silnější magnety anizotropní (tzv. suchou cestou). Anizotropní permanentní magnety se lisují v magnetickém poli. Jejich maximální provozní teplota je -20 °C až +250 °C.  K jejich přednostem patří několikanásobně vyšší koercivita než dosahují magnety Alnico a také mnohem větší teplotní a chemická odolnost než u neodymových magnetů.

AlNiCo magnety

Jde o magnety složené ze směsi hliníku, niklu, kobaltu, železa, mědi a titanu. Výroba probíhá sléváním či spékáním. Magnetování je možné jen v axiálním směru. Vyznačují se vysokou remanencí, ale mají nízkou koercitivitu. Jelikož jsou tvrdé, opracovávají se broušením.

Chemicky jsou velmi odolné proti působení kyselin a rozpouštědel. Jejich maximální pracovní teplota se pohybuje v rozmezí od -270 °C do +500 °C.

Plastické magnety

Tento druh magnetů je pojen plastem. Hlavní předností plastických magnetů je možnost mechanického opracování soustružením, frézováním či vrtáním za pomoci tvrdokovového nářadí.

Magnetický materiál v podobě prášku se smísí s práškovým pojivem na bázi pryskyřic a poté se lisuje a teplem vytvrdí, případně se vstřikuje zatepla v polotekutém stavu. Tím  mohou být vyráběny složité tvary magnetů s přesností až 0,01 mm.

Pryžové magnety

Někdy nazývané magnetická pryž (magnetic rubber) je magnetický materiál, který byl vytvořen pro své hlavní přednosti – pružnost a ohebnost. Klasické materiály pro trvalé magnety mají své omezující vlastnosti, jsou totiž tvrdé a křehké.

Pryžové magnety se vyrábí z jemného prášku magneticky tvrdého materiálu, pojeného elastoplastickým pojivem. Výsledek připomíná tvrdou pryž hnědé barvy. Čím vyšší je plnění materiálu magnetickým práškem, tím menší je jeho elasticita a tím vyšší magnetická síla.

Vyrábí se v podobě tenkých folií tl. od 0,3 do 4 mm, pruhů a pásků, silnějších desek i tvarových profilů a výrobků. Vrchní strana může být opatřena různou barvou, nejčastěji bílou, nebo samolepicí vrstvou. Magnetizace může být jak dipólová, tak i multipólová stejně jako u klasických trvalých magnetů.